Hromosvody
Bouřky u nás nejsou nic výjimečného, a proto bychom se měli zamyslet nad ochranou svého majetku proti úderu blesku. Základní ochranu může tvořit hromosvod neboli bleskosvod, který vytvoří umělou vodivou cestu k přijetí a svedení blesku do země.
Víte, že…
Hromosvod vynalezl v polovině 18. století Prokop Diviš. První hromosvod umístil v Příměticích blízko Znojma ve své farní zahradě. Jakožto první hromosvod oficiálně umístěný na stavbu byl nainstalován na zámku v Měšicích. Ve světe pak je za prvního vynálezce hromosvodu považován Benjamin Franklin, který prováděl ve stejné době podobné experimenty, při kterých primárním cílem bylo nalézt řešení, které bude vybíjet bouřkové mraky a vzniku bouřky tak předcházet. Některé experimenty, jako například pouštění draků do bouřkových mraků, však ne vždy dopadly pro badatele zcela ideálně. I vědecká práce s sebou zkrátka nese jistá rizika.
Princip funkce hromosvodu
Při bouřce dochází k rozdílu elektrických potenciálů mezi zemí a bouřkovým mrakem. Bleskový výboj pak nastane, když rozdíl těchto potenciálů překročí elektrickou pevnost vzduchové vrstvy. Blesk pak může zasáhnout zejména vyvýšená místa. Hromosvod, jakožto řešení, které má zásahu blesku předejít, je umístěn nad chráněným objektem a je vyroben z elektricky vodivého materiálu, čímž se výrazně zvyšuje pravděpodobnost zasáhnutí hromosvodu místo objektu.
Konstrukce hromosvodu
Nejvíce používané materiály pro výrobu hromosvodu jsou zinkovaná ocel, měď a slitiny hliníku. Hromosvod se skládá z následujících tří částí: Jímač hromosvodu, svod hromosvodu a uzemnění hromosvodu.
Jímač hromosvodu
Zajišťuje zachycení blesku a bývá umístěn na vrcholu chráněného objektu. Dělí se na strojený jímač, což je například jímací tyč, jímací vedení nebo mřížový jímač. Dále může být jímač tzv. nahodilý, ve formě vodivého konstrukčního prvku na objektu, což je například plechová krytina.
Jímací tyč – Je asi nejčastější způsob konstrukce hromosvodu. Jedná se o ocelovou tyč, která převyšuje vrchol objektu a vykrývá ochranné pásmo ve tvaru kužele. Ochranné kuželové pásmo začíná na horním konci tyče a rozprostírá se pod sklonem 45°. Jímací tyč hromosvodu musí mít tedy takovou výšku, aby ochranné pásmo pokrylo všechny části objektu. Je-li objekt větší, je třeba umístit více jímacích tyčí.
Jímací vedení – Je tvořeno pozinkovaným drátem, který vede po střeše objektu. Drát taktéž vytváří ochranné pásmo, a to ve formě trojúhelníku pod sklonem 45°. V případě, že střešní rovina má sklon menší, tak je potřeba doplnit příčné vedení a tím je vytvořena mřížová jímací soustava.
Svod hromosvodu
Jako svod je využit elektrický vodič, který spojuje jímač s uzemněním. Nejčastěji se vyskytuje ve formě ocelového lana, které se táhne svisle na vnější stěně objektu. Počet svodů se odvíjí od půdorysného obvodu budovy, kdy nejmenší počet jsou dva svody a na každých započatých 30 m náleží další.
Uzemnění hromosvodu
Je uložené v zemi nebo v základovém betonu ve formě zemnících tyčí, desek, drátů, nebo pásků.
Povinnost použití hromosvodů
Každý, kdo staví, musí respektovat stavební zákon 183/2006 Sb. a prováděcí vyhlášku 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby. Vyhláška 268/2009 Sb. byla aktualizovaná a její definice, zda je hromosvod povinnou výbavou domu, je formulována tak nešťastně, že bývá předmětem diskusí. Vyhláška říká, že ochrana před bleskem se musí zřizovat tam, kde by mohl způsobit ohrožení života a zdraví osob, zejména ve stavbě pro bydlení. Stavba pro bydlení však není dále specifikována, a tudíž je možné si vyhlášku vykládat různým významem. Bohužel nejednotný bývá i přístup stavebních úřadů, takže není ani soudce.